Příběh čarodějky -část 1.

24. ledna 2014 v 20:09 | Nicole |  Příběh čarodějky
Tehdy jsem stála při západu slunce na kopci za městem. Bylo to mé oblíbené místo, nedaleko domova. Stála jsem tam jako sloup a zírala na jasně oranžový kruh, který se pomalu schovával za skály v dálce. Možná jsem zvenku mohla připomínat kamennou sochu, ale uvnitř mě to opravdu žilo. Pocity a myšlenky se různě proplétaly v mé hlavě a můj smutek občas vystřídala touha, vášeň, kterou ve mně vzbuzovala tato kouzelná atmosféra. Když už bylo sluníčko hodně nízko, rozhodla jsem se jít domů. Sklopila jsem oči a v zelené trávě jsem objevila šedou pampelišku. Dřepla jsem si k ní a po chvilce jsem ji utrhla. Postavila jsem se čelem k posledním zbytkům slunce a ruku s květinou jsem natáhla před sebe. Zavřela jsem oči, z plných plic jsem foukla a přála jsem si, abych konečně našla smysl tohohle života...

Příběh čarodějky

Bylo pěkné zimní odpoledne. Víkend se chýlil ke konci a já se doma znuděně připravovala na další den ve škole. Úkolů jsem měla až nad hlavu a nevěděla jsem, do čeho se mám pustit dřív. Rozhodla jsem se tedy začít s dějepisem. Měli jsme si připravit referát o upalování čarodějnic ve středověku. Sedla jsem si ke stolu, vzala si tužku a papír a začala jsem přemýšlet, jak to celé pojmout a kde získat informace. Internet nám už dva dny nešel. Očima jsem procházela police plné různých knih a vtom jsem si vzpomněla na starou truhlu na půdě s vyřazenými knihami. Většinu z nich jsem jako malá počmárala a vytrhala jsem z nich stránky. Ale byly tam i knihy téměř neponičené, avšak hodně staré. Naposledy jsem se do truhly dívala asi před dvěma lety, když se mi ztratila má dost potrhaná učebnice. Zahlédla jsem tam různé tlusté svazky, nápisy, jako "Wicca", "Dějiny magie", "Runy", a další. Doteď si ty názvy pamatuji, často se mi o nich i zdálo, i když u některých ani netuším, co znamenají. Myslím, že se někdo z mé rodiny někdy věnoval čarodějnictví či věštění budoucnosti. Tak mě ten den napadlo, že to prozkoumám...
Vylezla jsem po žebříku na naší půdu. Rozsvítila jsem tam dvě staré lampy, které vydávaly slabé žluté světlo. Dřív jsem se tu celkem dost bála, nemohla jsem vystát ty pavučiny, prach a stíny různých věcí. Tentokrát mi to ale nevadilo. Rovnou jsem zamířila k zaprášené truhle a pokusila se ji otevřít. Ruce jsem měla úplně šedé a bylo mi to nepříjemné. Na druhý pokus jsem truhlu otevřela a rázem jsem měla před očima hotovou knihovnu. Vyházela jsem svrchní vrstvu dětských knížek a konečně jsem našla, co jsem hledala. Bylo tu daleko více knih, než jsem si myslela. Také mě tu překvapilo několik novějších vydání -pěkné barevné knížky: "Čakry", "Tajemství krystalů", dokonce i "Deník čarodějky". Vybrala jsem si, co si odtud zapůjčím a prostuduju. Když jsem zaslechla odemykání vchodových dveří, půdu jsem rychle opustila a vybrané knihy jsem zamkla do nočního stolku.
V půl desáté toho dne jsem opustila obývák a vypravila jsem se do svého pokoje. Nemohla jsem se dočkat, až si něco přečtu. Lehla jsem si tedy do své nově povlečené postele, rozsvítila jsem si lampičku a ze své šperkovničky jsem si vyndala malý klíček od skříňky v nočním stolku. Po chvilce už jsem otevírala slavný "Deník čarodějky". Do očí mě hned na první straně praštilo červeně napsané "Varování". Po jeho přečtení mě celé to čarodějnictví začalo ještě více zajímat a se zájmem jsem otočila na další stranu. Já nejsem nijak vášnivý čtenář a normálně bych tak tlustou, hustě popsanou knihu ani nepřečetla. Naštěstí tu bylo hodně zajímavých obrázků, doplňujících text. Po pár větách už jsem to nemohla vydržet a rozhodla jsem se si celou knihu pomalu prolistovat, než se pustím do pořádného čtení. Hned po první kapitole následovala druhá, nesoucí jméno "Magické a věštecké pomůcky". Tolik toho taková čarodějka potřebuje? Zavrtěla jsem nechápavě hlavou nad obrázkama dýk, oltářů, svícnů, hůlek, svíček, pohárů, karet, kotlíků a jiných dost zajímavých věcí. Kde to všechno ale seženu? A kam to dám? Zavřela jsem knihu a odložila ji na stůl. Řekla jsem si, že to nemá cenu a zítra, až napíšu ten referát, vrátím ty kniížky zpátky.

Pondělí. Opravdu příšerný den. Školu jsme měli až do půl čtvrté a doma mě vždy čekaly pravidelné domácí práce. A tak jsem si při otírání prachu z nábytku vzpomněla na naší půdu, která by ten mokrý hadr potřebovala stokrát víc než náš obývák. Rozhodla jsem se, že to tam půjdu trochu přetřít a vrátím tam zapůjčené věci. Tak jsem si znovu vymáchala hadr, popadla knihy a vydrápala se s tím nákladem na půdu. Knihy jsem uložila do truhly a tu jsem hned očistila od šedé peřiny. Pak jsem otřela starý stůl a dvě rozlámané židle, parapet od malého střešního okénka a dostala jsem se až k vysoké skříni, stojící v koutě. Neodolala jsem a otevřela jsem ji. Měla několik polic, všechny byly zaplněné krabicemi. Vyndala jsem tu nejmenší kabičku, otřela jsem ji vlhkým hadrem a tím se objevil porušený, už téměř smazaný nápis "Tarot". "Páni!" vyhrkla jsem. V tu ránu mi došlo, že věnoval-li se někdo z naší rodiny čarování, ty všechny věci už tu musí být. Určitě jsou v těch krabicích! Rychle jsem otevřela již nezaprášenou truhlu a opět jsem si vzala svůj milovaný "Deník čarodějky." Opatrně jsem si sedla na jednu ze starých židlí a u stolu jsem začala procházet jednu stránku knihy za druhou a psala jsem si tužkou seznam věcí, které pro začátek potřebuji. Poté jsem knihu zaklapla a z otevřené skříně jsem vytáhla další krabici. Bylo v ní několik pytlíčků s drahými kameny, různé větvičky ze stromů, přehled léčivých bylin, dvě sady svíček a pár svitků pergamenu i s ptačíma pírkama a inkoustem. Hned jsem si odškrtla všechny zmíněné věci ve svém seznamu a pustila jsem se do otvírání dalších krabic.

Na půdě jsem ten den našla téměř všechno, o čem v tajemné knize byla zmíňka. Dokonce i kotlík. Učinila jsem tedy definitivní rozhodnutí a hrdě se podepsala na vnitřní stranu desek, pod nápis "Jméno čarodějky:". Následujících několik dní jsem poctivě četla a tento nový svět mě přímo pohltil a vtáhnul do svých tajů. Zatím jsem se před nikým nezmínila o mém novém koníčku a ani jsem neplánovala, že to budu v nejbližší době někomu vyprávět.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 13:48 | Reagovat

Ahoj. Zaprvé bych tě ráda přivítala mezi písalkovskou komunitou. Je nás spousta, ale zdaleka ne všichni jsou tak dobří jako ty.
Ne, vážně. Já sama píši fantasy, i když malinko o něčem jiném, takže vím, že nejde právě o jednoduchou záležitost. Tvůj nápad není zase tak originální, vlastně vůbec, ale jeho zpracování o to více.
Docela mi kromě toho, že podobný nápad jsem již někde viděla, vadí, že jsi vlastně nevysvětlila, proč hlavní hrdinka s tím čarodějnictvím začala. Vím, že byla zvědavá, ale to by jí přece nedonutilo opravdu shánět pomůcky a čekat, že to bude fungovat. V příběhu si nepopsala žádné její pochyby. Kromě toho, jak se vůbec jmenuje? Možná jsem to přehlédla, ale pochybuji o tom...
Ale jinak si, až budu mít čas, okamžitě  přečíst další kapitolu, protože je to zajímavé. Doufám, že jsem ti pomohla, protože urazit jsem neměla v úmyslu.
P.S.:Jelikož mám také příběhový blog, dalo by se říct, nechceš je spřátelit? Varuji tě, že SB nevedu, ale mohu tě zviditelnit v nějakém článku, přestože nemám moc čtenářů. Prosím, byla bych moc ráda, kdybys odepsala. Akceptuji i ne.

2 stories69 stories69 | Web | 30. ledna 2014 v 21:48 | Reagovat

Ahoj :) Jsem ráda, že sem také někdo napsal trochu konstruktivní kritiky, nicméně o některých bodech bych i diskutovala :D Nejprve bych chtěla říct, že jsem neuveřejnila úplný začátek příběhu, je takový trochu mimo, nehodil se mi k ději, ale vlastně by se z něho dalo vyčíst, proč se ta dívka do čarování tak vrhla. Mimochodem, já se tomuhle také jednu dobu věnovala a začínala jsem úplně stejně nadšeně a neměla jsem důvody pochybovat. Píšu i část svých vlastních zkušeností :) Co se týče jména, není uveřejněno záměrně :D Myslím, že podle první kapitoly se toho nedá moc posoudit, protože se mi do ní zdaleka nevešlo všechno, co bych chtěla, aby každý, koho tento příběh zaujme, o této povídce věděl. A také se z jedné kapitoly nedá poznat, jestli jsem dobrá nebo ne. Ale jsem ráda, že si mi to napsala, bez tvého komentáře bych asi začátek neuveřejnila, teď ho přidám k první části :)

3 Janelle and Bailey Janelle and Bailey | Web | 31. ledna 2014 v 0:13 | Reagovat

Celkom pekné na prvú časť.
Pozriem si aj ďalšie, len dnes je už trošinka neskoro :D
Inak ak by si chcela rada by som spriatelila :)
Na našom blogu tiež píšeme poviedky takže tam možno nájdeš niečo čo ťa zaujme :D

4 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 31. ledna 2014 v 11:32 | Reagovat

[2]: Děkuji za odpovědi. V tom případě je to v pořádku. Já nejsem suchar, když jsem byla mladí, také jsem si nadšeně myslela, že umím čarovat, ale přece jen, vím dobře, že nějaké pochyby byly. Šlo mi o to, že jsi nenapsala přesně důvod, ale když, jak říkáš, jsi vynechala tu první část a nyní přidala, je to v pořádku. Moc ti děkuji za odpověď...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama