Příběh čarodějky -část 4.

26. ledna 2014 v 14:29 | Nicole |  Příběh čarodějky
Stále jsem nemohla přestat myslet na ten mámy ustrašený výraz ve tváři. Je pravda, že nikdy neměla ráda, když jsem se pohybovala poblíž půdy, ale ještě se takhle nikdy před tím netvářila. Abych byla upřímná, docela mě to vyděsilo. Nezbývá než doufat, že na mé tajemství nepřijde a neobjeví v mém pokoji hromady věcí, potajmu odnesených z velké skříně a truhly. A nebo, že nenavštíví půdu a nevšimne si, jak jsem tam nádherně uklidila :D.
Moudře jsem usoudila, že bude lepší nechat to čarování na později a své Optalloyové kyvadlo jsem pečlivě uschovala a zamkla do nočního stolku. Převlékla jsem se a šla jsem si připravit snídani. Jakmile jsem si však sedla s talířem ke stolu, uslyšela jsem známý krátký zvuk z mého mobilu. Přišla mi esemeska. "Kdo by mi tak mohl psát?" zeptala jsem se tiše sama sebe, napila jsem se čaje z hrníčku a běžela si do pokoje pro mobil. "Jedna nová zpráva od: Kluk X." četla jsem a srdce mi začalo tlouct jako o závod. On mi napsal! Vybavila jsem si ten moment, kdy jsme si ráno ve třičtvrtě na osm vyměňovali telefonní čísla a nemohla jsem vymyslet, jak si ho v mobilu pojmenovat. Jeho to pochopiteně hodně zajímalo, ale já jsem mu tu novou přezdívku "Kluk X" nesdělila.
Otevřela jsem tedy tu esemesku a tam stálo: "Co takhle koulovaná ve dvou? dnes, 17:00, tam kde jsme se loučili :D" a podepsal se jako tajný ctitel. Kdyby jste mě viděli! Doslova jsem skákala radostí. Přitom jsem se dívala z okna a sněhu bylo vskutku hodně, naše zahrádka pod ním nebyla skoro ani vidět. A k tomu další bílé vločky padaly z nebe. Už jsem si tam venku nás dva představovala. Minule jsme se koulovali, ale bylo to jen pár hodů sněhem, který ani nedržel v požadovaném tvaru.
Ihned jak jsem se probudila ze svých myšlenek, odepsala jsem mu, že přijdu ráda a natrénuji si uhybání a trefování se na terč :D. Odebrala jsem se zpět do kuchyně a mobil jsem si vzala s sebou. Udělala jsem správně, protože mi za minutku přišla další esemeska, že prý se moc těší, nemám šanci ho porazit, a že je zvědavý, jaké jméno jsem mu vymyslela. A tím mi připomněl, že bych to kyvadlo neměla tak moc odkládat. Měla jsem čas jen do pěti odpoledne.
Naházela jsem do sebe snídani a ačkoliv mám vždy v sobotu po snídani dělat úkoly, na školu jsem v tu chvíli úplně kašlala. Připadalo mi, že je všechno ostatní důležitější než matematika a jiné "velmi zábavné" předměty. Ale když už jsem u té školy, musím se vám jen tak mimochodem pochlubit, že z toho referátu na dějepis jsem dostala jedničku :) Pokud si na něj nevzpomínáte, byl o upalování čarodějnic ve středověku. Nejhorší je, že upalovali i naprosto nevinné ženy. Našla jsem si o tomto tématu docela hodně ve starých knihách z půdy. Učitelka se mi pak ptala na zdroje, ale já vůbec nevěděla, co jí mám říct. Nakonec jsem si vymyslela, že jsem to všechno našla na internetu, ale už si nepamatuji kde. Ona jen kysele poznamenala, že kdyych zdroje uvedla, mohla jsem mít jedničku podtrženou. Ale já asi o tu čárku navíc stojím... :D
Podívala jsem se na hodiny. Bylo půl desáté ráno, to znamenalo, že jsem měla ještě hodinu a půl do pomáhání mámě s obědem. Vrátila jsem se tedy do pokoje, zatáhla jsem žaluzie, abych vytvořila nějaké dobré prostředí. Ještě jsem si ustlala postel, zavřela skříň a mohla jsem začít. Vyndala jsem své nové kyvadlo a posadila jsem se na okraj postele. Seděla jsem s nohama neskříženýma, rovně, kolena u sebe a uchopila jsem konec řetízku. Ruku jsem natáhla před sebe, zpevnila jsem ji a začala jsem se plně soustředit. Myslela jsem na něj, na to, jak by se mohl jmenovat. Tiše jsem se zeptala kyvadla, zda jeho jméno začíná na písmenko "M". Stejně jako včera. Až na to, že tentokrát se něco stalo. Po pár vteřinách jsem cítila podivné vibrace v řetízku a upřeně jsem se na něj zadívala. Zrychlilo se mi dýchání i tep a připadalo mi, jako by se kyvadlo mírně zhouplo směrem ke mně. A pak znovu, houpalo se čím dál tím víc, až už jsem si byla jistá, že se mi to jen nezdá. Chvilku jsem to ještě překvapeně pozorovala a potom jsem nahlédla do knížky, abych si ověřila, že pohyb svisle znamená ano. Bylo to tak. A už jsem se nemohla dočkat, až se více přiblížím ke konečnému jménu. Opět jsem natáhla ruku s kyvadlem a plná očekávání jsem mu položila další otázku. "Jmenuje se Michal?" Bylo to první, co mě napadlo. Po chvilce jsem zjistila, že se nedokážu soustředit z toho vzrušení. Povolila jsem, zhluboka se nadechla a zkusila to znovu. Nejprve jsem si ho se vším všudy vybavila a potom jsem se opět polohlasem zeptala, zda se jmenuje Michal. To jméno se mi popravdě moc nelíbilo, ale to jsem teď nemohla řešit. Musela jsem se soustředit. Konečně se optalloyový kámen znovu rozhýbal a docela se mi ulevilo, když se kýval zleva doprava a naopak. Zamyslela jsem se nad jiným jménem na "M", nad nějakým, které by se mi více líbilo. "Co třeba Matěj?" Podívala jsem se na svého plyšáka, jako bych čekala, že mi odpoví. Místo něj mi však odpověděl mámin hlas: "Kdo je Matěj?"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kami Kami | Web | 26. ledna 2014 v 15:14 | Reagovat

Krasne tesim sa na dalsiu kapitolu

2 April April | Web | 26. ledna 2014 v 15:53 | Reagovat

Ok, už sme to dali do menu :D Tak môžeš aj ty :)

3 Zoe Zoe | Web | 26. ledna 2014 v 19:08 | Reagovat

Ahojky :) Moc ráda budu tvoje sb :)

Jinak: povídky jsem ješte nestihla přečíst, snad nebude vadit že si je přečtu později :( ted čtu maturitní četbu a je to vážně voprus :D

Ale přečetla jsem si pulku první povídky a musím říct že je to bomba! Začala jsem číct a nedokázala jsem se odtrhnout :D  Moc se těším až si je dočtu :)Píšeš krásně ! :)

4 Gabča Gabča | 26. ledna 2014 v 20:57 | Reagovat

Niki, máš skvělý příběhy, těšim se na další :)

5 stories69 stories69 | Web | 27. ledna 2014 v 20:13 | Reagovat

děkuju :)

6 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 31. ledna 2014 v 21:06 | Reagovat

Tato kapitola se mi líbí velice. Máš vážně docela zajímavé nápady a až na malé chybky píšeš téměř dokonale. Vážně,jsem moc ráda, že se snažíš se zlepšit a jsi na dobré cestě. Nezbývá mi, než říct, že vytrvej a je škoda, že tento příběh nebude mít moc kapitol. Ale zajímá mě, co se z toho vyklube...

7 stories69 stories69 | Web | 31. ledna 2014 v 21:56 | Reagovat

možná že nakonec bude mít víc kapitol, napadá mě čím dál více věcí, které do příběhu přidat a konec stále oddaluji :D

8 Janelle Janelle | Web | 2. února 2014 v 21:34 | Reagovat

pekná časť :D ta jej mama je nejaká stalkerka :D furt ju načape pri niečom nekalom :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama